Důchodová reforma je podle ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) připravená. Proč už tedy není schvalená? A jak je možné, že se nestihla sestavit a projednat za 8 let, kdy bylo u vlády hnutí ANO? Debata Blesku se stočila k poměrně ostré hádce mezi ministryní a přítomnými experty na sociální politiku z řad dalších adeptů o Sněmovnu. Hlavním tématem bylo kromě komplexní změny i to, kdy do důchodu vlastně zamířit a zdali náš systém zvládne vysoké důchody ufinancovat.
Dopady koronavirové krize a také štědrá politika vůči seniorům prohlubují schodek důchodového účtu. Napřesrok má být o dvanáct a půl miliardy korun vyšší než letos, dohromady má dosáhnout 36 miliard. Tuto částku si vláda podle návrhu státního rozpočtu, který v pondělí schválila, půjčit. O další až dvě desítky miliard může deficit prohloubit příspěvek za každé vychované dítě. Pět set korun měsíčně začne stát vyplácet od roku 2023.
V době historicky nejvyššího schodku státního rozpočtu vláda prosazuje opatření, která výrazně a hlavně dlouhodobě navýší státní výdaje. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně si svazujeme ruce. Takto nekoncepční navýšení důchodů považuje za předvolební úplatek a levnější by pro stát bylo dát každému důchodci 100 000 korun jednorázově. V pořadu Epicentrum Blesk Zpráv také upozorňoval na to, že současná míra inflace je větší, než se zdá a kromě stavebních materiálů a pohonných hmot budou nadále zdražovat i věci běžné spotřeby a hlavně služby.