Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou ve čtvrtek vydala Národní rozpočtová rada.
Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na to, jak Ministerstvo financí spravovalo státní dluh. Kontroloři například prověřili, jak ministerstvo v roce 2014 používalo peníze určené na jeho financování nebo jak vytvářelo a používalo finanční rezervy na pokrytí rizik spojených se státním dluhem. NKÚ zkontroloval nakládání s penězi na zaplacení úroků ze státního dluhu v celkové výši 17,5 miliardy a prověřil také emise a splátky jistin dluhopisů a úvěrů v celkové výši 220 miliard korun.
Praha - Koncem prvního čtvrtletí letošního roku připadal na každého občana České republiky dluh 139 tisíc korun. Čisté dluhové portfolio ČR však kleslo o 11,3 miliardy korun na 1,463 bilionu, především díky přebytku státního rozpočtu za první letošní kvartál, uvedlo ve středu ministerstvo financí.
V době historicky nejvyššího schodku státního rozpočtu vláda prosazuje opatření, která výrazně a hlavně dlouhodobě navýší státní výdaje. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně si svazujeme ruce. Takto nekoncepční navýšení důchodů považuje za předvolební úplatek a levnější by pro stát bylo dát každému důchodci 100 000 korun jednorázově. V pořadu Epicentrum Blesk Zpráv také upozorňoval na to, že současná míra inflace je větší, než se zdá a kromě stavebních materiálů a pohonných hmot budou nadále zdražovat i věci běžné spotřeby a hlavně služby.