Důchodová reforma je podle ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) připravená. Proč už tedy není schvalená? A jak je možné, že se nestihla sestavit a projednat za 8 let, kdy bylo u vlády hnutí ANO? Debata Blesku se stočila k poměrně ostré hádce mezi ministryní a přítomnými experty na sociální politiku z řad dalších adeptů o Sněmovnu. Hlavním tématem bylo kromě komplexní změny i to, kdy do důchodu vlastně zamířit a zdali náš systém zvládne vysoké důchody ufinancovat.
Dopady koronavirové krize a také štědrá politika vůči seniorům prohlubují schodek důchodového účtu. Napřesrok má být o dvanáct a půl miliardy korun vyšší než letos, dohromady má dosáhnout 36 miliard. Tuto částku si vláda podle návrhu státního rozpočtu, který v pondělí schválila, půjčit. O další až dvě desítky miliard může deficit prohloubit příspěvek za každé vychované dítě. Pět set korun měsíčně začne stát vyplácet od roku 2023.
Jestli někomu opravdu opoziční koalice pomohly, jsou to Starostové a nezávislí. Jejich předseda Vít Rakušan přiznává, že bez spojení s Piráty by zdaleka tolik neposílili, nahradit lídra uskupení Ivana Bartoše však nehodlá. „Byť mi lidé říkají, že by nás bez Pirátů volili radši, to je samé kdyby. Protože by se dotyční nakonec mohli rozhodnout pro někoho velkého, nebo by o nás ani nevěděli,“ domnívá se Rakušan.
Snižování byrokracie a výdajů na zaměstnance státní správy je téma, které se řeší před volbami opakovaně. Co slibují kandidující subjekty e s největší šancí uspět nyní? Problémem zůstává, že po volbách je vše trochu jinak. Mimo Nečasova kabinetu, který v důsledku krize v letech 2007 a 2008 šetřit musel, se žádné vládě nepodařilo sým předvolebním slibům zcela dostát. Počet státních zaměstnanců tak stále roste a výkonnost státní správy paradoxně klesá. Jaká nabízejí lídři letošních voleb řešení? Vít Rakušan (STAN) navrhuje zmrazení výdajů ministerstev, aby se naučila lépe hospodařit. Podle Aleny Schillerové (za ANO) situaci pomůže vyřešit nové IT centrum v Zelenči - vydá za práci stovek úředníků. A koalice SPOLU chce překontrolovat mrtvé duše. Stát tak prý může ušetřit až 9 miliard korun.
Evropští političtí piráti se rozdělili do dvou flotil. Jedna přijala tradiční stranickou strukturu, které se hnutí dlouho vyhýbalo. Druhá si nadále drží svou opatrnost vůči vládnoucím skupinám. Česká pirátská strana by mohla v říjnu konečně získat dostatek hlasů na to, aby vstoupila do vládnoucí koalice. Tím by se stala první pirátskou stranou, která by byla členem vlády v rámci Evropské unie - což by byl velký úspěch, napsal server Politico.