Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou ve čtvrtek vydala Národní rozpočtová rada.
Téměř 5800 nových učitelů, policistů a vojáků chce v příštím roce zaměstnat stát. Oproti tomu přijde o místa necelých dvě stě úředníků. Počítá s tím návrh státního rozpočtu na rok 2022. Výdaje na platy zhruba půl milionu lidí, kteří pracují ve státní správě, budou atakovat hranici 250 miliard korun. Zeštíhlení aparátu o pět až deset procent chystá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) až v dalších letech.
„Kromě úspor a také investic, růstu důchodů a zachování patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců je prioritou rozpočtu zvýšení počtu pedagogů, policistů a vojáků,“ uvedla Schillerová. Učitelů hodlá přijmout 4235, strážců zákona rovnou tisícovku a příslušníků ozbrojených sil 550.
Plánované přidání 300 korun navíc označil bývalý ministr financí a expremiér Jan Fischer v České televizi za „čistě předvolební záležitost“. Podle něj by částka měla směřovat cíleně k lidem s nejnižšími penzemi. „Jestli se kolegové důchodci neurazí, byli to důchodci, kteří - i když museli snášet utrpení a lockdown - měli finančně největší příjmovou jistotu,“ řekl Fischer. Plošné navyšování kritizuje i šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Podle ní se situace zranitelných seniorek a seniorů dlouhodobě neřeší.