Snižování byrokracie a výdajů na zaměstnance státní správy je téma, které se řeší před volbami opakovaně. Co slibují kandidující subjekty e s největší šancí uspět nyní? Problémem zůstává, že po volbách je vše trochu jinak. Mimo Nečasova kabinetu, který v důsledku krize v letech 2007 a 2008 šetřit musel, se žádné vládě nepodařilo sým předvolebním slibům zcela dostát. Počet státních zaměstnanců tak stále roste a výkonnost státní správy paradoxně klesá. Jaká nabízejí lídři letošních voleb řešení? Vít Rakušan (STAN) navrhuje zmrazení výdajů ministerstev, aby se naučila lépe hospodařit. Podle Aleny Schillerové (za ANO) situaci pomůže vyřešit nové IT centrum v Zelenči - vydá za práci stovek úředníků. A koalice SPOLU chce překontrolovat mrtvé duše. Stát tak prý může ušetřit až 9 miliard korun.
Téměř 5800 nových učitelů, policistů a vojáků chce v příštím roce zaměstnat stát. Oproti tomu přijde o místa necelých dvě stě úředníků. Počítá s tím návrh státního rozpočtu na rok 2022. Výdaje na platy zhruba půl milionu lidí, kteří pracují ve státní správě, budou atakovat hranici 250 miliard korun. Zeštíhlení aparátu o pět až deset procent chystá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) až v dalších letech.
„Kromě úspor a také investic, růstu důchodů a zachování patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců je prioritou rozpočtu zvýšení počtu pedagogů, policistů a vojáků,“ uvedla Schillerová. Učitelů hodlá přijmout 4235, strážců zákona rovnou tisícovku a příslušníků ozbrojených sil 550.